Helga Flatlandová, norská spisovatelka narozená v roce 1984, patří nyní mezi nejznámější osobnosti tamní kultury. Pochází z malé vesnice Flatdal, kterou bychom mohli hledat v oblasti Telemark. Neživí se pouze psaním knih, pracuje v oblasti reklamy a marketingu. Ve svých 26 letech si otevřela cestu do světa významných spisovatelů již svou první knihou Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď.
Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď. (Bli hvis du kan, dra hvis du ma, 2010) je román vydaný nakladatelstvím Větrné mlýny, do češtiny přeložený Miluší Juříčkovou. Později se stal součástí úspěšné trilogie. Trilogii doplňují romány: Domů chtějí všichni. Vrátit se nechce nikdo., 2011 a Ucelenost existuje, 2013.
První román nás zprvu seznamuje se čtyřmi kamarády, Tarjeem, Kristianem, Trygviem a Bjornem, kterých se celá kniha bude týkat. Vyrůstají na klidném norském venkově. Celý život je tíží problémy, se kterými se vždy ale poměrně dobře vypořádají. Jednoho dne jsou všichni čtyři povoláni na vojnu. Po nějakém čase na ní strávené si uvědomují, že jim takovýto život vyhovuje a přihlásí se na misi do Afghánistánu. Po krátkém čase jejich příjezdu jsou tři z nich zabiti minou, která vybuchne pod jejich autem. Zpráva o nešťastné tragédii se dostane ven a celá vesnice bude zdrcena. Co ale vůbec zapříčinilo to, že se chlapci přihlásili na takovouto vojenskou misi? Stála za tím pouze nuda ze všedního života a touha zažít něco ojedinělého? A co bude s chlapcem, který zůstal bez přátel?
Flatlandová dokonale propracovává psychologické stránky postav. Nenechte se zmást stručným výkladem obsahu. Ten je totiž ve skutečnosti velmi spletitý a mimo hlavní postavy zde vystupuje spousta rodinných příslušníků a blízkých přátel našich hlavních hrdinů. Dozvídáme se více o jejich rodinných situacích, láskách a dalších okolnostech. Ukazuje nám mezilidská dramata, která při nás budou stát vždy, i když budeme žít v míru a bezpečí. Kompletně jsou tyto okolnosti doplňovány tužbami, životním očekáváním, touhou jít si za svým a myšlenkou na svobodu a peníze.
Po přečtení následujících dvou krátkých ukázek z knihy si sami můžete udělat obrázek o dvou liniích – klasické dny každé rodiny (citace 1.), ale taky vnitřní bolesti a strachu hrdinů (citace 2.).
,,Tarjei,“ volá táta z obýváku, směrem k televizi. „Ano,‘‘ říkám a dál se dívám, jak Ingrid a Jon Olav večeří. „Tarjei, pojď sem,“ říká táta. Jdu do obýváku. Stěny obložené borovým dřevem, zežloutlým kouřem z tátovy dýmky a máminých cigaret. „Co je?“ říkám. „Máš na zítra nějaké plány?“ Usmívá se, ale není to otázka. Nemám žádné plány a žádnou odpověď. „Pojedeme spolu zítra na pole? Můžeš řídit, jestli chceš.“
,,Milý Bože, který jsi na nebesích. Ať se dobře vede všem, které mám rád. Prosím, opatruj mámu, tátu, Julii, babičku, dědu, ať trvá ještě dlouho, než umřou. Opatruj všechny mé strýce a tety, všechny bratrance a sestřenice a všechny mé kamarády. Dávej pozor na všechen náš dobytek a ostatní zvířata, obzvláště Čerta, dej mu dlouhý život. Moc prosím, ať se táta s mámou usmíří a ať se nerozvedou. A nedopusť válku, svrhnutí atomové bomby ani jiné katastrofy.‘‘Odpovědí na otázku, proč spisovatelka umístila děj právě na venkov, je ta, že sama vyrůstala v osamocené vesničce a přála si zpracovat příběhy ze života obyčejných lidí, kteří venkov obývají.
Kompozice románu je rozložena do čtyř částí. Každá část se zaměřuje na jednu hlavní postavu. První tři se odehrávají před nešťastným incidentem a poslední po něm. V knize navíc autorka vytváří zajímavý nevšední jazykový styl. Vypráví příběh z pohledu své generace.
Další díly románové trilogie na první příběh navazují. Je dobré, začít dílem prvním.
Román Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď. najdete zde.
