„Každý portrét, který namaloval cit, je portrétem umělce, ne modelu. Model je jen náhodný podnět. Malíř neodhaluje nitro toho, kdo stál modelem. Spíš své vlastní nitro odhaluje malíř na pomalovaném plátně. A já nechci ten obraz vystavit, protože se bojím, že jsem v něm prozradil tajemství vlastní duše“ – Oscar Wilde
Musím přiznat, že z počátku jsem o hře Layers of Fear neměl valné mínění. Když jsem ji poprvé spustil, přišla mi stejná jako většina her s podobným žánrem, tuctová. Ano krásná grafika, ale prostě na první pohled nic co by mě nějak nadchlo. Jak jsem se mýlil. Jak jsem mohl soudit podle prvních pár minut. Po samotném dohrání jsem zjistil, že tato úžasná hra zanechalo něco hlubšího v mém nitru.
Adventur s hororovou tématikou vychází v poslední pár letech celkem hodně, ovšem najít mezi nimi opravdovou kvalitu a hlavně originalitu je velice obtížné. Jak jsem již zmínil, tak Layers of Fear je na první pohled stejná jako většina hororových adventur, na druhý pohled jde však opravdu o něco jiného. Hra svým netradičním námětem a vizuálním zpracováním zaujala vysoké místo na žebříčku her, na které se nezapomíná.
Děj nás zavede do domu, ve kterém žije psychicky narušený umělec, který ztratil milovanou ženu, rodinu, ale možná i něco více. Hra je jakýsi pohled do duše umělce, který posedlý krásou a dokonalostí všechno podřídil a obětoval svému umění a snaze vytvořit geniální dílo. Dílo, které bude nesmrtelné a přetrvá po mnoho generací. Co všechno umělec této vizi obětoval, co ho dohání na práh šílenství a čemu musí při snaze zhotovit své mistrovské dílo čelit? To vše je ve Vašich rukou, Vy jste malíř, který drží štětec a maluje své velkolepé dílo. Jak bude nakonec vypadat, je na Vás!
Hned v úvodu nám autoři říkají, že se může jednat o jejich hru, ale příběh píšete Vy a opravdu nám to dokazují. Hra má 3 rozdílné konce a je pouze na Vás, kam až Vás zavede Vaše mysl a jak bude finální dílo vypadat.
Hra se odehrává v 19. století. Z počátku se ocitnete v krásném domě plného nádherných obrazů (obrazy zde celkově hrají velkou roli a není tak divu, že si autoři dali opravdu záležet na grafickém zpracování).
Z počátku však nemáte k dispozici mnoho detailů a totožnost hlavního hrdiny, tak v rodinném domě objasňují letmé útržky papírů, části deníku, novinové výstřižky a předměty odkazující na minulost umělce a celé jeho rodiny.
Malíři pomáháte přivolat minulost a tím se zároveň dozvídáte i více o událostech, které se v domě udály. Procházíte potemnělým a zanedbaným domem a zároveň vytváříte veledílo, které dokáže odpověď na otázky z minulosti. Samotné finální dílo zároveň prozradí, kým doopravdy jste.
Po domě nacházíte mnoho výtisků od Doriana Graye, zároveň však nacházíte i jiná díla, především herní a filmová. Domem procházíte v koridorovém stylu, nasloucháte zvukům, ale zároveň odhalujete i hlubší poselství jednotlivých obrazů, které jsou rozmístěny po domě. Zároveň objevujete minulost autora, ať je to z pohledu jakým požádal svou vyvolenou o ruku nebo jeho reakci na dítě (více už však neprozradím).
Ve hře naleznete celkem 6 kapitol. Každá kapitola Vás zavede do průzkumu určité části domu v první fázi a v druhé fázi z několika tahů štětcem, které vedou k finálnímu dílu. To všechno vede k velkému a troufám si tvrdit fenomenálnímu finále a rozuzlení.
Napětí, strach a určitou nejistotu v nás tvůrci budují hlavně pomocí neustále se měnícího prostředí. Procházíte přes knihovnu, kde jsou rozházené knihy, když se však jdete podívat k oknu, za kterým na Vás někdo mluví, náhle po rozhlédnutí zjistíte, že jste nepřišli přes knihovnu, ale přes jídelnu a z onoho okna se stal obraz rozpadajícího se masa. To vše je doprovázeno úžasnou hudbou, která naprosto skvěle zapadá do děje a doplňuje atmosféru.
Není to jen o tom, co vidíte před sebou, ale hlavně o tom co se děje mimo Vás. Každé otočení myší, znamená, že se ocitáte k něčemu zády. A nikdy si nemůžete být jistí, co se v dané části děje. Myslím, že to, také jeden z hlavních tahounů hry. Nepředvídatelnost, kdy si opravdu nemůžete být jistí, co se děje kolem Vás a hlavně za Vašimi zády.
Můžete procházet útulnou místnosti a za sebou slyšíte padání knih a poliček, otočíte se a vidíte před sebou obrovskou pyramidu z knih, která se na Vás řítí. Jindy se zase může sám od sebe přeskládat nábytek a rozházet do na první pohled nesmyslných tvarů. Je tu samozřejmě, ale také postava manželky, která Vás doprovází jako přízrak. Někdy Vás pouze pozoruje, jindy Vám šeptá do ucha a někdy se musíte bát i o vlastní existence, zejména když reaguje na něco, co jste ji provedl.
Hra skvěle kombinuje napětí z neznámého se strachem z minulosti a opravdu to velice dobře funguje. Postupně, tak stejně jako já pomalinku přicházíte hře na chuť a chcete vědět stále víc. Začnete se ztotožňovat s hlavním hrdinou a především jeho boji s příčetností. Při tom je opravdu pouze na Vás, které dveře otevřete a jak se vypořádáte s událostmi, které jsou reakcí na Vaše předešlé rozhodnutí.
Hra dle mého názoru nemá, ani žádné velké nedostatky. Možná by někdo mohl namítnout, že by mohlo být více materiálů k prozkoumání, nicméně příběhové pozadí se tvůrcům opravdu povedlo a skvěle nám ho prezentují. Dalo by se debatovat o tom, zda se jedná opravdu o hororově zasazenou hru, protože neobsahuje mnoho jumpscarů, jak bývá u tohoto žánru obvyklé, ale jedná se spíše o prozkoumání a chození po domě, s tím, že značnou roli, hraje, zda se budete stranit manželky, zda budete chtít vzpomínat na příjemné okamžiky s ní anebo se budete soustředit pouze na sebe a své dílo. Svůj vliv na děj má také, kterými dveřmi se rozhodnete vstoupit do další místnosti nebo zda se po vstupu do místnosti budete chtít vrátit zpět, odkud jste přišli. Tyto situace a rozhodnutí společně s postupným malováním Vašeho obrazu mají zásadní vliv na samotný konec hry.
Po grafické stránce se hře nedá nic vytknout, grafika je velice povedená a nutno vyzdvihnout vynikající provedení obrazů a maleb, které jsou rozmístěny po domě. Jako jedna z mála her, hra nabízí i zobrazení v zrcadle, zapálení svíček a opravdu velmi povedené grafické efekty, jako stíny, bouřka nebo třeba jen padající jablko ze stolu. Zvukové stránce se také nedá nic vytknout, skvěle se do hry hodí a krásně doplňuje atmosféru a hlavně mysl hlavního hrdiny. Dokonce i hudba a určité skladby, hrají vliv na samotném příběhu.
Hra se dá proběhnout za bezmála 1,5 hodiny hraní. Pokud však vynaložíte trochu úsilí a zaměříte se na prozkoumávání různých dokumentů, která vedou více k objasnění příběhu a Vaší postavy, dostanete se na 2 hodiny čistého herní času. Nutno však dodat, že se jedná pouze o jeden konec hry. Hra nabízí tři rozdílné finální konce a tedy i rozdílné ztvárnění finálního obrazu. Pokud tedy budete chtít vidět všechny konce hry, pak Vás hra zabaví na 7 hodin herního času.
Hra je na STEAMu a proto pro Vás máme NÁHODNÉ STEAM klíče, ve kterých pokud,budete mít štěstí, se hra ukrývá.
Náhodné STEAM klíče najdete zde
