V ZOO Liberec je Tomáš Ouhel jako doma, ale jako doma se cítí vlastně všude na Zemi. Stejně jako opravdový Bushman. A protože Země je jeho domov, je jeho vnitřním cílem a úkolem, aby Země a její obyvatelé žili v pohodě a bez rizika. „Na naší planetě je mnoho ohrožených druhů zvířat, které trpí kvůli rozmaru lidí a s tímto faktem se prostě nelze spokojit“, tvrdí Tomáš Ouhel. Kdyby nebylo lidí jako Tomáš Ouhel, míra rezignace by se vystupňovala do větších rozměrů a v atlasu vyhynulých zvířat by přibývalo mnoho dalších popsaných stran každý den.
Želví vejce – pochoutka snobů
Tomáš Ouhel nemá rád nespravedlnost, a tak svůj život věnoval boji proti pytlákům. Je dobře, že jsou na světe lidé, kteří se nespokojí s neuvěřitelnými absurditami, jako je například pojídaní želvých vajíček pro potěchu mocných. „Tradice jedení želvích vajec je snobskou záležitostí, nebude na škodu, když zmizí ze světa,“ vysvětluje lovec pytláků Tomáš Ouhel. „Ohrožených zvířat je větší než malé množství a konkrétně populace mořských želv klesla za posledních 70 let o 90%“, pokračuje. Tento fakt je zapříčiněn mnoha faktory. Ať už to jsou zmiňovaní pytláci nebo ztráta či znečištění přirozeného prostředí. Vejce mořské želvy sa stalo statusovým zbožím, což znamená, že pojídání vajec mořských želv se stalo fenoménem, který „gurmána“ přiřazuje do vyšší společnosti. Ale je to opravdu taková vyšší společnost, jakou ji chceme mít? Tomáš Ouhel říká rezolutní ne! A Toto své trvzení podporuje aktivními činy v boji proti pytlákům a také v boji za záchranu přirozeného prostředí. A Bushman se za tyto aktivity staví jasně pozitivně. Příroda nám není a nemůže být lhostejná. Pro Bushmana má tento boj proti krátozrakému vnímání světa zásadní smysl. Jak boj vlastně probíhá? Protipytlácký boj se z terénu přesunuje také do online prostředí. „Velká část obchodu pytláků probíhá na sociálních sítích. Je to zároveň místo, kam se mohou infiltrovat ochranáři,“ říká Ouhel. „Nová média v tomto boji velmi pomáhají“, dodává.
Ticho jako v pralese?
Tomáš Ouhel je muž mnoha aktivit, které ale mají shodného jmenovatele. Je jím ochrana přírody a živočichů. Jednou z dalších aktivit je učást v kampani Silent Forest (Ztichlý prales). Jedná se o kampaň proti ilegálnímu odchytu ptáků a proti odchytu pro pěvěcké soutěže: „Představte si řadu klecí, které jsou umístěné na speciálních kladkách a v každé kleci je jeden pěvec. Často jde o ptáky odchycené z přírody, ale jsou mezi nimi i jedinci odchovaní v zajetí, což chceme v rámci kampaně podporovat, protože jde vlastně o hobby, na kterém není nic špatného. Lidé soutěží v tom, který pták zazpívá výš a lépe. Nejprve se navěsí klece na kladky a pak okolo nich prochází profesionální rozhodčí s píšťalkou, rozezpívává ty ptáky a pak se hodnotí jejich výkon. Existují různé škály zpěvu a toho, co se hodnotí, například jaké tóniny dokáží zazpívat, jak dlouho jsou schopni překřičet jiného ptáka, jak melodické zabarvení hlasu mají… Na to vše dohlíží porota, která vybere toho nejlepšího. Ceny v takových soutěžích jsou někdy opravdu vysoké. Například vítězná šáma bělořitá v jedné loňské soutěži svému majiteli vyzpívala nový terénní automobil. Jde tedy o milionové ceny a do těchto soutěží se zapojují nejbohatší Indonésané. Je to jedno z klasických indonéských hobby.“
Zní to jako hodně smutná píseň a Bushman rozodně nechce tuto píseň slyšet a nechceme slyšet ani ticho v pralese. Bushman bude podporovat aktivity Tomáše Ouhela, jak jen bude možné!
Co můžete udělat Vy?
Vystoupit ze své komfortní zóny je samozřejmě obtížné, ale pocit, že děláte něco pro své děti či vnoučata za to určitě stojí. Málo z nás se může vydat do exotických končin zachraňovat želvy, nosorožce či slony. Ale každý z nás může přispět svým málem.
Každý z nás může třídit odpad, s prvním jarním dnem nenapouštět bazén, neplýtvat potravinami a vodou. Nechejte trochu déle neposekanou trávu, aby měl hmyz kde žít Každý z nás může vystoupit ze své komfortní zóny.
Na závěr slova Tomáše Ouhela, která poměrně jasně definují značku Bushman:
„Spojení se značkou Bushman je super, protože ty hadry fakt vydrží i v náročném terénu a zároveň ve městě nevypadáte jako trouba.“